- porsche informace -

Porsche 911 2.8 RSR patří k nejzásadnějším závodním vozům, jaké kdy značka ze Stuttgartu postavila. Zatímco pro mnoho fanoušků je ikonou silniční Carrera RS 2.7, právě RSR byla skutečným důvodem její existence.

RS vznikla kvůli homologaci. RSR zase proto, aby vyhrávala. Stala se první čistě závodní 911-kou a položila základy dlouhé a mimořádně úspěšné závodní éry Porsche.

Na začátku 70. let už bylo jasné, že dosavadní 911 S 2.4 přestává stačit stále silnější konkurenci. Ferrari Daytona nebo De Tomaso Pantera nabízely větší výkon, a Porsche proto potřebovalo vůz, který dokáže spojit rychlost, nízkou hmotnost a především spolehlivost. Cílem byla skupina Group 4 s objemem do 3000 ccm, což znamenalo vyrobit minimálně 500 homologovaných vozů. Klíčem se stala právě Carrera RS 2.7 – lehká, široká, s ikonickým „ducktailem“.

Jakmile byla homologace splněna, Porsche mohlo jít naplno do závodního světa. Z pouhých 1580 vyrobených Carrer RS bylo jen 55 kusů přestavěno na specifikaci 911 2.8 RSR. Ta okamžitě odlišovala vzhledem - extrémně rozšířené blatníky, centrální přívod vzduchu k olejovému chladiči a obří kola Fuchs – vpředu devět, vzadu jedenáct palců. Podvozek byl kompletně přepracován, bez gumových silentbloků, s maximální nastavitelností. Brzdy pocházely přímo z prototypu Porsche 917. Interiér byl zredukován na to nejnutnější – ochranný rám, skořepiny, kožené popruhy místo klik a otáčkoměr s hodnotou do 10000 ot./min.

Srdcem vozu byl plochý šestiválec o objemu 2806 ccm. Dvojité zapalování, větší ventily, ostré vačky a odlehčené komponenty přinesly výkon přes 300 koní. Na začátku 70. let šlo o výjimečnou hodnotu, ale ještě důležitější byla mechanická odolnost, díky níž RSR dokázalo vydržet dlouhé hodiny v plném tempu.

A právě na tratích se zrodila legenda. Sezóna 1973 patří k nejúspěšnějším v historii modelu 911. Na 24 hodin Daytony dokázalo Porsche 911 2.8 RSR porazit nejen konkurenci ve třídě, ale vybojovalo i celkové vítězství proti výrazně silnějším osmiválcovým Ferrari. Vítězný vůz týmu Brumos Racing pilotovali Peter Gregg a Hurley Haywood a jejich triumf jasně ukázal, že RSR není jen rychlé, ale i mimořádně spolehlivé.

Podobný scénář se zopakoval na 12 hodin Sebringu. Hrbolatá trať ničila techniku soupeřů, ale RSR znovu dosáhlo celkového vítězství. Kombinace nízké hmotnosti, trakce a odolnosti definitivně umlčela pochybnosti o koncepci motoru vzadu.

Vrchol přišel ve stejném roce na legendární Targa Florio. Úzké sicilské silnice, stovky zatáček a minimální bezpečnost dokonale seděly charakteru 911. RSR zde dokázala porazit silnější soupeře a stala se jedním z posledních absolutních vítězů tohoto legendárního závodu.

V Evropském mistrovství GT v sezóně 1973 bylo Porsche 911 2.8 RSR doslova měřítkem třídy. Vyhrál šest z devíti závodů, a to v rukou továrních jezdců i soukromých týmů. Ukázal se jako ideální zákaznický závodní vůz. Byl rychlý, relativně snadno servisovatelný a neuvěřitelně konkurenceschopný. Právě tato kombinace z něj udělala závodní zbraň pro soukromé týmy po celém světě.

V roce 1974 přišla evoluce RSR 3.0, ale nástup přeplňovaných modelů 934 a 935 znamenal konec atmosférické éry. Přesto 911 2.8 RSR zůstává jedním z nejčistších a nejikoničtějších závodních Porsche všech dob, který dokázal, že koncepce 911 může vítězit kdekoliv.