- porsche informace -

Porsche 911 Carrera RSR Turbo 2.1 zaujímá v historii značky zcela výjimečné místo. Nejenže šlo o první přeplňované Porsche 911, ale zároveň o první závodní vůz Porsche s turbodmychadlem, který se kdy postavil na start legendární 24-hodinovky v Le Mans. Tento vůz byl mostem mezi atmosférickou érou Porsche a budoucností, v níž se turbo stalo symbolem výkonu.

Na počátku 70. let se Porsche přiblížilo fyzikálním hranicím plochého šestiválce. Třílitrový závodní motor vyvinutý během sezóny 1973 už nabízel maximum toho, co bylo možné z atmosférického řešení získat. Zkušenosti z vrcholného motorsportu však ukazovaly jinou cestu.

Tou cestou bylo přeplňování, technologie, kterou Porsche dokonale ovládlo v severoamerické sérii Can-Am, nejradikálnější závodní sérii své doby. Minimální technická pravidla zde umožnila bezprecedentní inovace a vznik extrémních automobilových bestií. Právě zde se zrodila přeplňovaná monstra Porsche 917.

Prvním závodním Porsche s turbodmychadlem byl model 917/20. Dvojice turbodmychadel KKK pomáhala 5-litrovému plochému dvanáctiválci dosahovat výkonu až 850 koní. O rok později přišla evoluce 917/30, která posunula hranice ještě dál, v kvalifikaci se výkon blížil až k 1500 koním. Dominance tohoto vozu byla tak drtivá, že prakticky ukončila existenci celé série Can-Am.

Úspěch přeplňování byl neoddiskutovatelný. V Zuffenhausenu padlo rozhodnutí, že turbo musí přijít i do modelu 911. Cílem Porsche bylo nejen vyvinout nový silniční model 911 Turbo, plánovaný pro modelový rok 1975, ale také dokázat jeho potenciál na závodní trati. Výsledkem se stal projekt 911 Carrera RSR Turbo 2.1.

Pro sezónu 1974 vznikly dvě větve závodních vozů, atmosférické 911 Carrera RSR 3.0 pro zákaznické týmy a přeplňovaná 911 RSR Turbo 2.1 pro tovární nasazení. Kvůli přepočtovému koeficientu pro přeplňované motory byl nový vůz zařazen do třídy třílitrových prototypů, přestože jeho skutečný objem činil pouhých 2142 ccm.

Nově vyvinutý motor měl hořčíkovou klikovou skříň, titanové ojnice i sací ventily a vycházel z architektury plochého šestiválce, který Porsche používalo již více než deset let. Zajímavostí je, že kliková hřídel zůstala shodná s původním dvoulitrovým motorem 911, což je důkaz mimořádné pevnosti původní konstrukce. Srdcem vozu bylo jediné turbodmychadlo KKK, umístěné vysoko vzadu a chlazené proudícím vzduchem. Stlačený vzduch procházel mezichladičem umístěným pod výrazným zadním křídlem, přičemž přívod vzduchu zajišťoval sací otvor typu NACA.

Motor byl vybaven mechanickým vstřikováním Bosch, dvojitým zapalováním, zvětšenými olejovými čerpadly a sodíkem chlazenými ventily. Při plnicím tlaku až 1,5 baru dosahoval výkonu 470–500 koní při 8000 ot./min. Zrychlení z 0 na 100 km/h zvládal vůz za 3,2 sekundy a maximální rychlost činila 299 km/h, což jsou hodnoty ohromující i podle dnešních měřítek, natož v roce 1974. Daň za extrémní výkon však představovalo výrazné zpoždění turba, které vyžadovalo zcela jiný styl jízdy. Převodovka převzatá z RSR 3.0 navíc pracovala na hranici svých možností.

Závodní vůz vážil pouhých 820 kg, což bylo dosaženo důsledným použitím lehkých materiálů. Plastové kapoty, dveře vážící pouhých 2,25 kg, hliníková bezpečnostní klec a titanovo-hliníkové zavěšení kol ušetřily více než 30 kg. Palivová nádrž byla přesunuta do prostoru spolujezdce, aby se minimalizoval vliv ubývajícího paliva na vyvážení vozu během závodu. Zavěšení kol využívalo příčná ramena na všech čtyřech kolech. Aerodynamika se výrazně odlišovala od atmosférických RSR. Velká zadní kola si vyžádala masivní rozšíření blatníků a vše korunovalo obrovské zadní křídlo, záměrně lakované černou barvou, aby nepřebíjelo siluetu klasické 911.

Porsche důkladně testovalo RSR Turbo 2.1 na okruhu v Le Mans a zjistilo, že je o 11 sekund na kolo rychlejší než atmosférická RSR 3.0. Přesto byl vůz nucen čelit čistokrevným závodním prototypům značek Matra, Alfa Romeo, Mirage či Ferrari.

V Le Mans 1974 však přišel historický úspěch - celkové druhé místo. Jediný start vozu v tomto závodě se tak zapsal zlatým písmem do historie Porsche. Posádky s podporou Martini & Rossi, mimo jiné Gijs van Lennep, Herbert Müller či Manfred Schurti, dále dosáhly druhého místa ve Watkins Glen a třetího místa ve Spa. Ačkoli byly pro sezónu 1974 vyrobeny čtyři vozy RSR Turbo 2.1 a výsledky byly více než povzbudivé, Porsche se rozhodlo projekt dále nerozvíjet. Místo toho se plně soustředilo na nové generace přeplňovaných vozů skupin 4, 5 a 6.

Zkušenosti získané s RSR Turbo 2.1 daly vzniknout legendám jménem 934, 935 a 936, které v druhé polovině 70. let dominovaly vytrvalostním závodům. Samotná 911 RSR Turbo 2.1 tak zůstala vzácnou, téměř mytickou kapitolou historie a prvním krokem Porsche 911 do světa turba. Dnes se všechny čtyři vyrobené exempláře dochovaly, avšak jen výjimečně se objevují na veřejnosti. Přesto jejich význam zůstává nesmazatelný, bez RSR Turbo 2.1 by možná nikdy nevznikla silniční legenda 911 Turbo.